Stavby občanské vybavenosti

Pod pojmem občanská vybavenost bychom si měli představit budovy primárně sloužící ku prospěchu společnosti, jako jsou domy s pečovatelskou službou, vzdělávacích zařízení, sportovní haly, správní a administrativní objekty, nákupní a obchodních centra apod.

Podstatnou úlohu v samotném návrhu těchto staveb hrají urbanistické souvislosti, tzn. napojení stavby na okolí, regulativy, kontext. Jednotná idea návrhu reagující na stavební program a možnosti místa odsouvá řešení detailu až do posledních fází.

Stavby občanské vybavenosti můžeme rozdělit dle jejich budoucího využití, a to na:

• Stavby pro výchovu a vzdělání - školy, školky, jídelny
• Stavby cestovního ruchu a veřejného stravování  - penziony, hotely, ubytovny, restaurace
• Stavby pro obchod a služby - obchodní centra, prodejny, salony, logistická centra
• Sportovní a tělovýchovné stavby – tělocvičny, herny, sportovní střediska
• Administrativní stavby - pro státní správu, výrobní i nevýrobní společnosti
• Zdravotnické stavby – lékárny, ordinace, zdravotní střediska, zdravotní centra
• Stavby s kulturním využitím – divadla, kina, společenská centra

Ze zkušeností ekonomických úspor u nových staveb občanské vybavenosti je snaha usilovat o co nejmenší šířky štítů a o maximální začlenění stavby, nebo souborům staveb, jejich implementace do okolního prostředí. Samozřejmě se bere v potaz i ekonomické hledisko stavby. Návrhy takovýchto objektů nebo souborů staveb musí být doplněny o návrhy ozelenění a terénních úprav.

Stavby občanské vzbavenosti a jejich využívání by měly zajišťovat alespoň dostatečné plnění provozně-ekonomických  a prostorových nároků stavby.  Mezi důležité předpoklady, ovlivňující míru plnění těchto nároků, patří pohybový prostor (velikost místností a chodeb), pracovní prostor (např.: stolní plochy, kuchyňské sestavy, řídící panely) a manipulační prostor (pracovní a odkládací plochy). Zkrátka, měly by u každého navazovat příjemné a zdravé prostředí.

Jednotlivé stavby základního občanského vybavení funkčností úzce souvisí s bytem. Proto o jejich umístění spolurozhodují docházkové vzdálenosti dětí i dospělých. Rozsah základního občanského vybaveni závisí na velikosti a počtu i složení obyvatel okrsku.

Z teoretického pohledu se dají všechny stavby rozdělit podle funkce a uspořádání. Věda, která se tímto zabývá, se nazývá„Typologie“. Slouží k výuce a navrhování staveb. Typologie rozčleňuje stavby z celkového pohledu na:

• Obytné stavby
  • rodinné domy
  • bytové a panelové domy
  • domy určené pro přechodné bydlení (vysokoškolské koleje, internáty)
• objekty občanské vybavenosti (školy, nemocnice, obchody  apod.)
• objekty průmyslové
• objekty zemědělské
• speciální objekty